Pozdrav z Kanady.
VIDEO:
Dobrý. Ale Richelieu? Na Richelieu by si troufnul?
středa 2. září 2009
neděle 30. srpna 2009
Wattův zápisník 048/2009
Richelieu wand
Po nedělním přivítání na Železnici v pensionu Olga. Několika pivech na Strahově a vyprávění o jižní stěně obávané věže Richelieu na Prachově jsme neklidně usínali a dlouho se přavalovali. Faggič si již večer co se ostatní snažili usnout, třídil smyčky podle velikosti. Plocháče a repky. Lanovice a dětské hlavy. Ještě večer vyptal od Šimona starou štětku a umně si vyrobil plastové šťáradlo ze „zárožáku“.
Po osvěžující koupeli jsme vyrazili na Prachov. Lehce jsme se rozlezli na desítkách (Krušovice). Začali jsme na Bertovkách (nedaleko Richelieu). Zakládání, provazování, pchaní kulatých nebo plochých smyček do spár a hodin. Organizovali jsme si klienty na vrcholech pískovcových skal. Společně jsme si pomáhali do slanění a chystali sestup po laně pro nás a naše klienty. Stále jsme však nervózně těkali očima okolo, jestli již nespatříme žlutou a děsivou jižní stěnu věže Riechalieu.
Někteří z nás se vydali na Čapku nebo Jehlu. Faggič již nevydržel odkládaní a vydal se s Wattem přímo na obávanou trať. Hodně jsme museli zaklonit naše hlavy abychom dohlédli na její vrchol. Přesto jsem se rozhodli do stěny nastoupit. Ověsili jsme se materiálem a začali stoupat vybranou tratí. Příroda nám byla den nakloněna. Stěna byla obdařena spoustou výčnělků, úchytů a spár. Vrcholu jsem dosáhli ještě před setměním … Posledních asi 8 metrů sestupu jsme absolvovali volným pádem. Naštěstí byl však dole písek a maje ruksaků na našich zádech jsme takto ve zdraví dokončili náš výstup.
O to větší potíže nás čekali další den na hraně Šlikovky. U třetího kruhu jsme museli stavět a následně táhnout. Veškerá námaha byla již okamžitě zapomenuta při krásném pohledu na skalní scenérii Prachovských skal, zvláště pak na dominantní severní stěnu věže Richelieu, kde bojoval o „holej“ Kožich, který se na této trati „rozlézal“. Faggič třetí den ještě přidal Kočičí jehlu a Watt s Ondrou Nádvorníkem Libáňské lezce na Drážďany a další cesty.
Celkem jsme strávili na Prachově 3 dny.
Čtvrtý den jsem navštívili Příhrazy. Vylezlo se na Kobylu, Soudek a Kobylí hlavu. Ondra se ještě zaběhnul podívat na spáru na Rakev. Nikde jsme však nezahlédli velkolepější stěny než jižní stěny Richelieu.
Poslední den jsme pobývali v Adršpachu. Faggič a Watt skvěle naplánovali a načasovali túru na Krále. Obtížným komínem a přepadem z věže dosáhli vrcholu jako první tento den. Na sestupu přesedli u kruhu jako sehraný tým. Miki, Ivan a Ondra vylezli hranu Štěpánské koruny a další šílené prásky. Háček a Šimon vysápali dominantu Adršpachu: Starostovou.
Večer jsem se pak všichni sešli na přednášce Janka Bednaříka a Ondry Pidiho Nádvorníka: Ze života horského vůdce…
Takže? Příště se sejdeme až na lyžích!
Po nedělním přivítání na Železnici v pensionu Olga. Několika pivech na Strahově a vyprávění o jižní stěně obávané věže Richelieu na Prachově jsme neklidně usínali a dlouho se přavalovali. Faggič si již večer co se ostatní snažili usnout, třídil smyčky podle velikosti. Plocháče a repky. Lanovice a dětské hlavy. Ještě večer vyptal od Šimona starou štětku a umně si vyrobil plastové šťáradlo ze „zárožáku“.
Po osvěžující koupeli jsme vyrazili na Prachov. Lehce jsme se rozlezli na desítkách (Krušovice). Začali jsme na Bertovkách (nedaleko Richelieu). Zakládání, provazování, pchaní kulatých nebo plochých smyček do spár a hodin. Organizovali jsme si klienty na vrcholech pískovcových skal. Společně jsme si pomáhali do slanění a chystali sestup po laně pro nás a naše klienty. Stále jsme však nervózně těkali očima okolo, jestli již nespatříme žlutou a děsivou jižní stěnu věže Riechalieu.
Někteří z nás se vydali na Čapku nebo Jehlu. Faggič již nevydržel odkládaní a vydal se s Wattem přímo na obávanou trať. Hodně jsme museli zaklonit naše hlavy abychom dohlédli na její vrchol. Přesto jsem se rozhodli do stěny nastoupit. Ověsili jsme se materiálem a začali stoupat vybranou tratí. Příroda nám byla den nakloněna. Stěna byla obdařena spoustou výčnělků, úchytů a spár. Vrcholu jsem dosáhli ještě před setměním … Posledních asi 8 metrů sestupu jsme absolvovali volným pádem. Naštěstí byl však dole písek a maje ruksaků na našich zádech jsme takto ve zdraví dokončili náš výstup.
O to větší potíže nás čekali další den na hraně Šlikovky. U třetího kruhu jsme museli stavět a následně táhnout. Veškerá námaha byla již okamžitě zapomenuta při krásném pohledu na skalní scenérii Prachovských skal, zvláště pak na dominantní severní stěnu věže Richelieu, kde bojoval o „holej“ Kožich, který se na této trati „rozlézal“. Faggič třetí den ještě přidal Kočičí jehlu a Watt s Ondrou Nádvorníkem Libáňské lezce na Drážďany a další cesty.
Celkem jsme strávili na Prachově 3 dny.
Čtvrtý den jsem navštívili Příhrazy. Vylezlo se na Kobylu, Soudek a Kobylí hlavu. Ondra se ještě zaběhnul podívat na spáru na Rakev. Nikde jsme však nezahlédli velkolepější stěny než jižní stěny Richelieu.
Poslední den jsme pobývali v Adršpachu. Faggič a Watt skvěle naplánovali a načasovali túru na Krále. Obtížným komínem a přepadem z věže dosáhli vrcholu jako první tento den. Na sestupu přesedli u kruhu jako sehraný tým. Miki, Ivan a Ondra vylezli hranu Štěpánské koruny a další šílené prásky. Háček a Šimon vysápali dominantu Adršpachu: Starostovou.
Večer jsem se pak všichni sešli na přednášce Janka Bednaříka a Ondry Pidiho Nádvorníka: Ze života horského vůdce…
Takže? Příště se sejdeme až na lyžích!
čtvrtek 30. července 2009
Mikiho zápisník 005/2009
Odpověd na email od Vojtěcha, který se ptal Háčka a Mikiho, jak se maj.
Název: Mokroha v Kanadě
Nazdar Trkvas,
Na zaciatok budem citovat Hacka "Vyřiď mu, že takových délek, co sme tu za ten měsíc vylezli, on nevylez za celý život. Tak ať se blbě neptá, ten trkvas!"
Tak pekne poporiadku vlastne od kedy sme prileteli do Kanady stale iba pracujeme a na ine veci ako je lezenie nemame cas. Z Hacka - vlekara na vleku sa vyklul super pracovnik, ktory by iba makal a o lezeni nechce ani pocut keby som to vedel tak by som ho nikde nevolal uz sa to tu s nim neda vydrzat. Neviem co sa snim stalo za cely cas sme boli iba raz na Squamishi a to Hacek prehlasil ze tu sa neda liest tak sme si sli zabuldrovat do lesa.
Minuly vikend sa mi podarilo prehovorit Hacka a vybrali sme sa na vylet do Bugaboos. Stalo ma to strasne vele energie lebo ten trkvas chcel ostat vo Vancouvery a pracovat. No pouzil som trosku nasilie a to zabralo a tak sme sa vybrali na predlzeny vekend za lezenim.
Nic sme nevyliezli pocasie strasne, spary uplne mokrohy no hruza ta Canada uz sa tesim na pisek ze si konecne poriadne zalezem.
Zdar Miki
Takže? A co dělá Faggič?
Název: Mokroha v Kanadě
Nazdar Trkvas,
Na zaciatok budem citovat Hacka "Vyřiď mu, že takových délek, co sme tu za ten měsíc vylezli, on nevylez za celý život. Tak ať se blbě neptá, ten trkvas!"
Tak pekne poporiadku vlastne od kedy sme prileteli do Kanady stale iba pracujeme a na ine veci ako je lezenie nemame cas. Z Hacka - vlekara na vleku sa vyklul super pracovnik, ktory by iba makal a o lezeni nechce ani pocut keby som to vedel tak by som ho nikde nevolal uz sa to tu s nim neda vydrzat. Neviem co sa snim stalo za cely cas sme boli iba raz na Squamishi a to Hacek prehlasil ze tu sa neda liest tak sme si sli zabuldrovat do lesa.
Minuly vikend sa mi podarilo prehovorit Hacka a vybrali sme sa na vylet do Bugaboos. Stalo ma to strasne vele energie lebo ten trkvas chcel ostat vo Vancouvery a pracovat. No pouzil som trosku nasilie a to zabralo a tak sme sa vybrali na predlzeny vekend za lezenim.
Nic sme nevyliezli pocasie strasne, spary uplne mokrohy no hruza ta Canada uz sa tesim na pisek ze si konecne poriadne zalezem.
Zdar Miki
Takže? A co dělá Faggič?
čtvrtek 23. července 2009
Wattův zápisník 046/2009
Kdyby jste někdo chtěl vědět něco o životě horských vůdců v Česku, tak se stavte na MFFHF v Teplicích.
PÁTEK 28. 8. 2009
21:00 Host (diashow) – Okno do života horských vůdců – J. Bednařík, J. Šimůnek, D. Stuchlík
Program festivalu zde
Takže? Aspiranti v pátek přejedou z Prachova do Teplic!
PÁTEK 28. 8. 2009
21:00 Host (diashow) – Okno do života horských vůdců – J. Bednařík, J. Šimůnek, D. Stuchlík
Program festivalu zde
Takže? Aspiranti v pátek přejedou z Prachova do Teplic!
středa 22. července 2009
čtvrtek 2. července 2009
Wattův zápisník 044/2009
Aspirantské zkoušky
Největší srážky za posledních 50 let na rakouském území předznamenaly naši činnost na Rudolfshutte ve Vysokých Taurách. (poslední týden v červnu 2009)
První ostruhy jsme si vysloužili hned první den bleskovým nástupem do poslední lanovky. Po výměnách lágrů a jejich konečných zabydlení jsem se sešli na večeři. Šimon s Pidim zahájili Aspirantské zkoušky úvodním slovem a "weisíkem". A zrobili "prezenčku".
Další dny bylo za okny vymalováno na bílo. Přesto jsme každý den vyráželi ven. Klouzat se. Chytat pády. Vytahovat se z trhliny. Orientovat se v terénu. Plánovali jsem tůry. Pořádali jsme "brífingy". Lezli jsme na umělé stěně. Dřeli se v betonovývh spárách. Hráli ping pong a dávali pozor v přednáškové místnosti. Pochodovali jsme po sjezdovce. Potřásli jsme si rukama na vrcholu Metzelkopf. Vylezli jednu šestku v sektoru Little Yosemite...
FOTO z akce zde
Náročný týden byl korunován úspěchem a všech 8 adeptů se stalo aspiranty.
Takže? Se uvidíme ještě letos na písku bejci!
Největší srážky za posledních 50 let na rakouském území předznamenaly naši činnost na Rudolfshutte ve Vysokých Taurách. (poslední týden v červnu 2009)
První ostruhy jsme si vysloužili hned první den bleskovým nástupem do poslední lanovky. Po výměnách lágrů a jejich konečných zabydlení jsem se sešli na večeři. Šimon s Pidim zahájili Aspirantské zkoušky úvodním slovem a "weisíkem". A zrobili "prezenčku".
Další dny bylo za okny vymalováno na bílo. Přesto jsme každý den vyráželi ven. Klouzat se. Chytat pády. Vytahovat se z trhliny. Orientovat se v terénu. Plánovali jsem tůry. Pořádali jsme "brífingy". Lezli jsme na umělé stěně. Dřeli se v betonovývh spárách. Hráli ping pong a dávali pozor v přednáškové místnosti. Pochodovali jsme po sjezdovce. Potřásli jsme si rukama na vrcholu Metzelkopf. Vylezli jednu šestku v sektoru Little Yosemite...
FOTO z akce zde
Náročný týden byl korunován úspěchem a všech 8 adeptů se stalo aspiranty.
Takže? Se uvidíme ještě letos na písku bejci!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)