Richelieu wand
Po nedělním přivítání na Železnici v pensionu Olga. Několika pivech na Strahově a vyprávění o jižní stěně obávané věže Richelieu na Prachově jsme neklidně usínali a dlouho se přavalovali. Faggič si již večer co se ostatní snažili usnout, třídil smyčky podle velikosti. Plocháče a repky. Lanovice a dětské hlavy. Ještě večer vyptal od Šimona starou štětku a umně si vyrobil plastové šťáradlo ze „zárožáku“.
Po osvěžující koupeli jsme vyrazili na Prachov. Lehce jsme se rozlezli na desítkách (Krušovice). Začali jsme na Bertovkách (nedaleko Richelieu). Zakládání, provazování, pchaní kulatých nebo plochých smyček do spár a hodin. Organizovali jsme si klienty na vrcholech pískovcových skal. Společně jsme si pomáhali do slanění a chystali sestup po laně pro nás a naše klienty. Stále jsme však nervózně těkali očima okolo, jestli již nespatříme žlutou a děsivou jižní stěnu věže Riechalieu.
Někteří z nás se vydali na Čapku nebo Jehlu. Faggič již nevydržel odkládaní a vydal se s Wattem přímo na obávanou trať. Hodně jsme museli zaklonit naše hlavy abychom dohlédli na její vrchol. Přesto jsem se rozhodli do stěny nastoupit. Ověsili jsme se materiálem a začali stoupat vybranou tratí. Příroda nám byla den nakloněna. Stěna byla obdařena spoustou výčnělků, úchytů a spár. Vrcholu jsem dosáhli ještě před setměním … Posledních asi 8 metrů sestupu jsme absolvovali volným pádem. Naštěstí byl však dole písek a maje ruksaků na našich zádech jsme takto ve zdraví dokončili náš výstup.
O to větší potíže nás čekali další den na hraně Šlikovky. U třetího kruhu jsme museli stavět a následně táhnout. Veškerá námaha byla již okamžitě zapomenuta při krásném pohledu na skalní scenérii Prachovských skal, zvláště pak na dominantní severní stěnu věže Richelieu, kde bojoval o „holej“ Kožich, který se na této trati „rozlézal“. Faggič třetí den ještě přidal Kočičí jehlu a Watt s Ondrou Nádvorníkem Libáňské lezce na Drážďany a další cesty.
Celkem jsme strávili na Prachově 3 dny.
Čtvrtý den jsem navštívili Příhrazy. Vylezlo se na Kobylu, Soudek a Kobylí hlavu. Ondra se ještě zaběhnul podívat na spáru na Rakev. Nikde jsme však nezahlédli velkolepější stěny než jižní stěny Richelieu.
Poslední den jsme pobývali v Adršpachu. Faggič a Watt skvěle naplánovali a načasovali túru na Krále. Obtížným komínem a přepadem z věže dosáhli vrcholu jako první tento den. Na sestupu přesedli u kruhu jako sehraný tým. Miki, Ivan a Ondra vylezli hranu Štěpánské koruny a další šílené prásky. Háček a Šimon vysápali dominantu Adršpachu: Starostovou.
Večer jsem se pak všichni sešli na přednášce Janka Bednaříka a Ondry Pidiho Nádvorníka: Ze života horského vůdce…
Takže? Příště se sejdeme až na lyžích!
