Přežili jsme na planetě ENSA. Neotrávila nás ani teplá voda z modrého kohoutku a ani nikdo během večeře neprasknul. Nikdo nenaběhnul hlavou do zdi, která tam logicky neměl být.
Nikdo se neztratil. Nikdo neplatil fakturu za výtah.
Druhý den:
Výjezd na Glacier de Blatiere. Kramponáž. Sabotáž. Co naděláš?
Třetí den:
Skalní lezení. Na Křižáku. L´Index a Chapelle. Hromada délek. Složitý sestup. MBC.
Čtvrtý den:
Aréte des Papillions na Aig. de Peigne. MBC.
Pátý den:
Lanem na Aig. du Midi. Sestup na La Vallée Blanche. Rychle na chatu Refuge des Cosmiques (tam nechat věci).
Všichni dneska asi lezou Aréte du Cosmiques!
Šestý den:
Kuloár Chére na Mt. du Tacul nebo středem či vých. stěnou. Dvě skupiny vystoupili až na vrchil Mt. Blanc du Tacul. Dolů lanovkou z Midi. MBC.
Sedmý den:
Rest day. Zachraňování se na skalách. Slack line. Lezení. MBC.
Osmý den:
Petit Verte + tahání a skoky do trhliny. MBC.
Devátý den:
Překvapení pro klienty: Courmayer. Helbronner. Hřebenem přes Aig. d´Entréves. Výstup i na Aig. de Toule. Helbronner a dolů. MBC.
10tý den:
Skalní lezení. MBC.
Takže? Všichni udělali. Až na Libora, který se ze zdravotních důvodů nemohl účastnit jarních kurzů. A až na Máru z ústeckého kraje, kde došlo kafe.
Několik nejasných věcí však stále zůstává.
Je možné na posledních 10 km dojet 3 minuty ve sjezdu závodu Tour de France? I když se ti chce? Je to možné?
Komu zavoláme? A co Miki? A Ivanovi topánky? Bude Faggič milionář?
Fotky ve fotogalerii!
