Chcete vědět, jaké to bylo doopravdy na Kaprunu?
středa 24. února 2010
úterý 23. února 2010
Ivanův zápisník 004/2010
Ivan o FREERIDE kurzu napsal:
11. februára sadám k Mikimu do káry, v kufri pribudnú ďalšie dva páry lyží a lyžiarok a fičíme smer Kaprun. Čaká nás druhá časť lyžiarskeho vzdelávania, tentokrát zameraná viac na voľný terén a metodiku. Mám trochu obavy, prvý kurz pred rokom som neskončil práve najlepšie.
Pád v Saalbachu, bolesť, CT a rezonancia, dva zlomené krčné stavce, golier, rehabilitácia, návrat na lyže.
To všetko je ale minulosť, teším sa sneh, teším sa na Steffa. Steff Shield, ikona rakúskeho lyžovania. V lyžiarskom vzdelaní dosiahol všetko, viac sa nedá. Najbližších päť dní sa nebude venovať Bodymu, Bennymu alebo Marlies , ale nám – budúcim horským vodcom. Piatok ráno vyrážame na Kitzsteinhorn a hneď je jasné, že snehu je málo aj tu. Steff sa s nami nebabre, po pár jazdách na zjazdovke už aj trápime rozlyžovaný prašan. Témy idú jedna za druhou. Krátky oblúk, dlhý oblúk, prašan, moguls, strmý terén a guiding v offpiste teréne. Vždy najprv Steffova brilantná ukážka, zopakovať, ukázať, zlepšiť. A furt dokola, jazda strieda jazdu.
Po dvoch dňoch sme všetci rozbití a lížeme si rany. Večerná sauna našťastie niečo vylepší, veď tretí deň býva kritický. Chvalabohu nebol, zlepšujeme sa a aj boss je trochu spokojnejší. V pondelok sú na programe strminy, počasie je stále bezchybné. Večer zopakujeme naučené a začína sa predskúškový stres. Ráno ťaháme témy, Steff svoj zápisník a piaty deň sa začína.
Najprv základy. Zorganizovať skupinu, ukázať, vysvetliť, precvičiť. Cítim sa ako na maturite. Nasleduje prvé hodnotenie, boli aj chyby, ale Steffov verdikt je „…overall I´m satisfied.“ Ide Miki so strmým terénom. Nervozitu vidno na každom, aj únava je zrejmá. Posledný Mikiho oblúk a opäť zaznie spásonosné „…satisfied“.
Záverečný brífing je trochu citovka. Aspoň ja to tak vnímam, keď Steff citlivo a pravdivo zhodnotí naše schopnosti. Veľká a náročná etapa nášho vzdelávania sa končí. Ostáva ale obrovský zážitok, celoživotná skúsenosť, vedomosť ako sa zlepšiť. Aby sa naplnilo Steffove: „…that´s the skiing, guys!“
Ivan Zila
11. februára sadám k Mikimu do káry, v kufri pribudnú ďalšie dva páry lyží a lyžiarok a fičíme smer Kaprun. Čaká nás druhá časť lyžiarskeho vzdelávania, tentokrát zameraná viac na voľný terén a metodiku. Mám trochu obavy, prvý kurz pred rokom som neskončil práve najlepšie.
Pád v Saalbachu, bolesť, CT a rezonancia, dva zlomené krčné stavce, golier, rehabilitácia, návrat na lyže.
To všetko je ale minulosť, teším sa sneh, teším sa na Steffa. Steff Shield, ikona rakúskeho lyžovania. V lyžiarskom vzdelaní dosiahol všetko, viac sa nedá. Najbližších päť dní sa nebude venovať Bodymu, Bennymu alebo Marlies , ale nám – budúcim horským vodcom. Piatok ráno vyrážame na Kitzsteinhorn a hneď je jasné, že snehu je málo aj tu. Steff sa s nami nebabre, po pár jazdách na zjazdovke už aj trápime rozlyžovaný prašan. Témy idú jedna za druhou. Krátky oblúk, dlhý oblúk, prašan, moguls, strmý terén a guiding v offpiste teréne. Vždy najprv Steffova brilantná ukážka, zopakovať, ukázať, zlepšiť. A furt dokola, jazda strieda jazdu.
Po dvoch dňoch sme všetci rozbití a lížeme si rany. Večerná sauna našťastie niečo vylepší, veď tretí deň býva kritický. Chvalabohu nebol, zlepšujeme sa a aj boss je trochu spokojnejší. V pondelok sú na programe strminy, počasie je stále bezchybné. Večer zopakujeme naučené a začína sa predskúškový stres. Ráno ťaháme témy, Steff svoj zápisník a piaty deň sa začína.
Najprv základy. Zorganizovať skupinu, ukázať, vysvetliť, precvičiť. Cítim sa ako na maturite. Nasleduje prvé hodnotenie, boli aj chyby, ale Steffov verdikt je „…overall I´m satisfied.“ Ide Miki so strmým terénom. Nervozitu vidno na každom, aj únava je zrejmá. Posledný Mikiho oblúk a opäť zaznie spásonosné „…satisfied“.
Záverečný brífing je trochu citovka. Aspoň ja to tak vnímam, keď Steff citlivo a pravdivo zhodnotí naše schopnosti. Veľká a náročná etapa nášho vzdelávania sa končí. Ostáva ale obrovský zážitok, celoživotná skúsenosť, vedomosť ako sa zlepšiť. Aby sa naplnilo Steffove: „…that´s the skiing, guys!“
Ivan Zila
pátek 19. února 2010
Wattův zápisník 052/2010
FREERIDE KAPRUN (AUS) 2010
Uvalili jsme hroznej ranec u okénka z neprůstřelného skla na spodní stanici v Kaprunu. Když jsem té paní za sklem ukázali kartičku Horský vůdce – polovodič, ani nehnula brvou a dala nám plnotučnou.
Trochu ještě pošramocení po nočním příjezdu a s kudlibabkou v krku jsme prošli prvním turniketem. Z monitoru nad turniketem se na nás usmívala koňská hlava.
Kdo se to na nás asi tak pěkně usmívá?
Lavinová 3. Pišta si nás vzal okamžitě do parády. Poslední kotvou nahoru co to jde. Pak ještě s lyžema na zádech na hřeben. Brunc, cvak – cvak a na dva oblouky až na sjezdovku.
Z off-pišty na pištu. Warming up – easy going. Tak lehce, že druhej den nemůžeme vstát z postele a sejít ze schodů.
4 dny plné lyžování a mučení. 4 dny plné příběhů a dobrých rad. 4 dny veselých videí a krásné pisty.
Vyzkoušeli jsem si guiding ve volném terénu. Hezky a bezpečně. Sjeli jsme nějaké převislé strminy. Podívali jsme se skluznici na zoubek. Ohnuli hůlku. Najeli na kámen. Natáhli si tříslo.
Někdy jsem jeli pomalu a někdy full gas / double full…ty nebýt posera.
Myslím si, že za pět dní solidní pokrok u všech riderů.
Po ránu kosa tak, že se lahváče proměnily v led. Nohy v botech promrzly až na kost a někdy zamrznul i úsměv na rtech. Avšak přítomnost jednoho nebo i více kolorků na sjezdovce nám vždy spravila náladu.
Takže? Tak takovej byl Kaprun FREERIDE POLOVODIČI 2010!
Den 1
Den 2 - 3
¨
Den 4
Drsoň s Kolorkem v závěsu.
Trochu ještě pošramocení po nočním příjezdu a s kudlibabkou v krku jsme prošli prvním turniketem. Z monitoru nad turniketem se na nás usmívala koňská hlava.
Kdo se to na nás asi tak pěkně usmívá?
Lavinová 3. Pišta si nás vzal okamžitě do parády. Poslední kotvou nahoru co to jde. Pak ještě s lyžema na zádech na hřeben. Brunc, cvak – cvak a na dva oblouky až na sjezdovku.
Z off-pišty na pištu. Warming up – easy going. Tak lehce, že druhej den nemůžeme vstát z postele a sejít ze schodů.
4 dny plné lyžování a mučení. 4 dny plné příběhů a dobrých rad. 4 dny veselých videí a krásné pisty.
Vyzkoušeli jsem si guiding ve volném terénu. Hezky a bezpečně. Sjeli jsme nějaké převislé strminy. Podívali jsme se skluznici na zoubek. Ohnuli hůlku. Najeli na kámen. Natáhli si tříslo.
Někdy jsem jeli pomalu a někdy full gas / double full…ty nebýt posera.
Myslím si, že za pět dní solidní pokrok u všech riderů.
Po ránu kosa tak, že se lahváče proměnily v led. Nohy v botech promrzly až na kost a někdy zamrznul i úsměv na rtech. Avšak přítomnost jednoho nebo i více kolorků na sjezdovce nám vždy spravila náladu.
Takže? Tak takovej byl Kaprun FREERIDE POLOVODIČI 2010!
Den 1
Den 2 - 3
¨
Den 4
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)